|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
The United States and the strategic triangle of China-India-Pakistan
Hrabcová, Klára ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce s názvem Spojené státy a strategický trojúhelník Čína-Indie-Pákistán zkoumá, jak tyto státy vyvažují vzájemné hrozby a soustředí se dále zejména na aspekt vztahů mezi USA a Pákistánem, jenž je klíčovým aktérem pro další vývoj vztahů mezi USA, Čínou a Indií. Vztahy v rámci strategického trojúhelníku mohou být definovány čínsko-pákistánským spojenectvím, čínsko-indickými rozdíly a indicko-pákistánskou rivalitou. Práce se opírá o realistickou teorii vyvažování moci, která je dále doplněna o pojetí Stephena M. Walta a jeho teorii vyvažování hrozeb. Na základě tohoto teoretického pojetí jsou pak definovány hlavní hrozby států trojúhelníku a způsoby, jakými tyto hrozby vyvažují. Rostoucí ekonomická a vojenská moc Číny a Indie má za následek intenzivní vyvažování, kdy Čína využívá spojenectví s Pákistánem a posilování své ekonomické strategie, Indie pak cílí na sbližování s USA a dalšími státy v regionu. Mezi oběma státy tak vzniká zásadní bezpečnostní dilema, které by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu. Práce dále konstatuje, že vztah mezi Pákistánem a USA je klíčový pro udržení rovnováhy v regionu a vzájemná spolupráce USA se státy trojúhelníku, může dále vést k eliminaci terorismu, jenž představuje společnou hrozbu. Pro udržení silných vztahů USA a Pákistánu je klíčové stanovení...
|
|
|
Assessment of Drone Strikes as Just Counterterrorism Method
Třeštík, Marek ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice užití dronů, či bezpilotních letounů, jako prostředku pro cílenou eliminaci osob podezřelých z terorismu a souvisejících aktivit. Spojené státy americké aplikují tuto metodu od roku 2001, jako součást globálního boje proti terorismu. Nicméně tato praxe generuje zásadní morální otázky. Vytváří odcizení mezi cílem a útočníkem skrze koncept užití bezpilotních letounů. Tato práce aplikuje principy teorie spravedlivé války na zmíněnou problematiku. Tato teorie je tradičním a detailně vyvinutým konceptem etických pravidel války. Závěry této práce ukazují, že používání dronů, dle současné logiky jejich nasazení, je v rozporu s pravidly této teorie. Tento závěr je vyvozen na základě výsledku dvou konkrétních případových studií. V neposlední řadě je skrze teoretický koncept zhodnocen i celkový kontext globálního boje s terorismem, který je rovněž shledán v rozporu s pravidly spravedlivé války. Práce tak přináší pohled na problematiku dronů v konkrétních případech eliminace cílů i širším kontextu.
|
|
|
The Bush Administration and Pakistan: Utilitarian Partnership?
Zábranský, Richard ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Pákistán je chudý stát závislý na mezinárodní pomoci. Ovšem Pákistán je jediná muslimská země, která je vyzbrojená atomovými zbraněmi. V druhé polovině 90. let se Pákistán musel vypořádat se sankcemi, které na něj uvalily Spojené státy. Ekonomické a technologické sankce měly potrestat Islámábád za vývoj nukleárních zbraní a vojenský puč, jenž proběhl na podzim 1999. Soupeření mezi Indií a Pákistánem má zásadní vliv na kooperaci mezi USA a Pákistánem. Po jedenáctém září se Musharraf obával toho, že Američani by mohli obrátit svoji pozornost na Indii, což by Indii poskytlo další výhodu vedle větší populace, ekonomiky a armády. Teroristické útoky z 11. září změnily prostředí národní bezpečnosti a Washington byl nucen se adaptovat, aby mohl efektivně reagovat na nové hrozby. Nárůst strategického významu Pákistánu byl výsledkem amerického honu na Al-Káidu a následné invaze do Afghánistánu. Američané potřebovali přístup do Afghánistánu, logistickou podporu pro své vojáky a informace o situaci v Afghánistánu a pákistánském pohraničí. Nicméně spolupráce mezi Pákistánem a USA byla ovlivněna značně rozdílnými prioritami v oblasti národní bezpečnosti. Klíčová slova Pákistán, USA, Musharraf, Bush, americká podpora, strategie, Taliban, Al-Qaeda, asistence, 11. září
|
|
|
Privatizace bezpečnosti v kontextu "války proti terorismu": analýza fenoménu soukromých vojenských společností
Vurbs, Jan ; Jireš, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
V Praze, dne 25. července 2013 ………………………………… Abstrakt Hlavním předmětem zájmu této diplomové práce je fenomén tzv. soukromých vojenských společností a jejich nasazení v rámci ozbrojených konfliktů vedených pod hlavičkou tzv. "Války proti terorismu". Cílem práce je podat čtenáři úvodní vhled do této problematiky, popsat působení konkrétních soukromých vojenských společností během operací v Afghánistánu a Iráku a odpovědět na výzkumné otázky týkající se jejich pozitivního či negativního přínosu k celkovým výsledkům těchto konfliktů a možného ovlivnění civilně- vojenských vztahů. Hlavní tezí práce je, že působení těchto společností nelze kategoricky hodnotit, protože je odlišné případ od případu. V rámci "Války proti terorismu" lze ovšem vysledovat určité obecnější trendy, které se týkají zejména nedostatečné kontroly soukromých vojenských společností ze strany státu. Práce je rozdělena do několika hlavních částí. První se věnuje historickému vývoji vedení válečných operací za pomoci finančně motivovaných nestátních subjektů. Tato část má vytvořit rámec pro lepší pochopení zkoumané problematiky. Druhá část se věnuje otázce teoretické klasifikace soukromých vojenských společností a jejich rozdělení na dílčí subkategorie. Třetí část je věnována případovým studiím tří konkrétních soukromých vojenských společností...
|
|
|
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií a jeho význam v kontextu boje proti terorismu
Šohájková, Barbora ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
"Zvláštní vztah" mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií existuje již od počátku 40. let minulého století, kdy se během druhé světové války zrodilo silné spojenectví, založené jednak na obraně proti společnému nepříteli, ale i na principu vyznávání stejných hodnot. Zvláštní vztah prošel během studené války svým vývojem - od ochabnutí vzájemných vztahů v 60. a 70. letech až po opětovné sblížení v 80. letech, hlavně díky značné názorové blízkosti amerického prezidenta Ronalda Reagana a britské premiérky Margaret Thatcherové. Po geopolitických změnách po roce 1989 se rozvinula debata ohledně budoucnosti zvláštního vztahu. Bylo totiž otázkou, zdali - a případně v jaké formě - bude transatlantická vazba nadále existovat. Odpověď na tuto otázku přinesly paradoxně ničivé teroristické útoky na Spojené státy v září 2001, jež vnesly do vzájemných britsko-amerických vztahů nový impuls. Velká Británie hned po útocích deklarovala plnou podporu USA v boji proti terorismu a následovala Ameriku nejdříve do Afghánistánu a později do Iráku. Nicméně jak prezident George W. Bush, tak premiér Tony Blair se neubránili kritice, že jejich angažovanost v obou válkách, zejména v té irácké, byla protizákonná a zakládala se na falešných důkazech o nutnosti vojenské intervence.
|
|
|
Americká bezpečnostní politika vůči Pákistánu během války proti terorismu v letech 2001 - 2008
Krauzová, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Ulík, Karel (oponent)
Prezident Bush v reakci na teroristické útoky 11. září 2001 vyhlásil globální válku proti terorismu. USA si byly vědomy, že klíčem pro úspěch operace v Afghánistánu bylo získání podpory Pákistánu. Pákistán, jediná nukleární mocnost muslimského světa, sdílející s Afghánistánem dlouhou a strategicky významnou hranici, byl ovládán vojenským diktátorem Parvízem Mušarafem. USA zrušily sankce uvalené na zemi v devadesátých letech a předložily Islámábádu seznam požadavků, které Mušaraf přijal. Obnovené spojenectví Washingtonu a Islámábádu však nebylo zdaleka bezproblémové. Práce vysvětluje vývoj a analyzuje kauzální souvislosti jednotlivých aspektů americko-pákistánské bezpečnostní spolupráce v letech 2001-2008. Klade si rovněž otázku, co vedlo Pákistán k porušování spojeneckých závazků a proč USA, vědomy si ambivalentnosti pákistánského nasazení, sledovaly nadále vytyčenou linii politiky vůči Islámábádu. Klíčová slova: USA, Pákistán, Afghánistán, Bush, válka proti terorismu, Tálibán, Mušaraf
|
|
|
Válka proti terorismu na pozadí teorie spravedlivé války
Slavíková, Petra ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Den 11. září 2001, který se zpočátku zdál být zcela obyčejným dnem se nenávratně zapsal do dějin. Ve Spojených státech došlo k sérii teroristických útoků nejhorší světové historie, které si celkově vyžádaly téměř tři tisíce obětí. V reakci na události, které změnily podobu světa americká administrativa reagovala deklarací "války proti teroru", která v konkrétní podobě znamenala intervenci do Afghánistánu 2001 a Iráku 2003. Neoddělitelnou součástí Bushovi zahraniční politiky je přijetí Národní bezpečností strategie USA přijaté v září 2002, která je doktrinální platformou následné invaze do Iráku. Práce se věnuje právě těmto třem konkrétním projevům americké administrativy, které jsou pak zkoumány ve světle teorie spravedlivé války TSV, konkrétně v duchu morálního souboru kritérii jus ad bellum - práva k válce. Cílem je prozkoumat, zda zahájení těchto operací proběhlo v souladu s kritérii a může být z hlediska spravedlivé války považováno za spravedlivé. Současně Národní bezpečnostní strategie NSS, která je v současném mezinárodním prostřední diskutabilní především díky představenému kontroverznímu konceptu preempce představuje významný prvek ve výzkumu. Preemptivní strategie je v práci konfrontována s teorií spravedlivé války především ve smyslu, zda může být chápana jako spravedlivý důvod k válce...
|
|
|
Současný terorismus v Etiopii: původ a motivace
Nováček, Pavel ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Michalek, Tomáš (oponent)
diplomové práce "Současný terorismus v Etiopii: původ a motivace". Pavel Nováček Magisterská práce nazvaná "Současný terorismus v Etiopii: původ a motivace" se zabývá výskytem a motivací ozbrojených protivládních skupin, které ve svém boji používají terorismus jako taktiku boje. V úvodní teoretické části práce vymezuje kritéria, dle kterých je možné určit, zdali ozbrojená skupina terorismum používá. Následně jsou na základě typologie přístupu současného řešení konfliktů stanovena kritéria pro určení motivace takovýchto skupin. V další části se práce zaměřuje na současnou vnitropolitickou situaci v Etiopii a popisuje historii a současnost ozbrojeného odboje proti vládě. Rovněž se zaměřuje na výskyt islamismu v regionu a na ohrožení, které pro Etiopii představuje. Práce rovněž analyzuje etiopskou účast na americké válce proti terorismu a zkoumá, není-li boj proti terorismu využíván pro potlačení domácí opozice. V závěrečné části práce dochází k samotné analýze vybraných ozbrojených skupin a k určení, které terorismus ve svém boji používají a jaká je jejich motivace.
|
|
|
Obraz válečných zajatců v amerických médiích po nástupu Baracka Obamy
Jelínek, Jiří ; Kruml, Milan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Americký vztah k válečným zajatcům, přesněji řečeno jeho mediální zobrazení, je hlavním motivem této bakalářské práce. Tato práce si klade za cíl zjistit, zda tento vztah v amerických filmech a seriálech odpovídá reálnému přístupu americké administrativy k zajatcům. Ten se totiž od roku 2001 velmi proměňoval v závislosti na situaci v Afgánistánu a Iráku, ale také ve vztahu k rozhodnutím nejvyššího soudu a podpoře americké veřejnosti. Tato práce čerpá zj. z oficiálních dokumentů americké administrativy, a také z několika vybraných snímků (24 hodin, Ve jménu vlasti, 30 minut po půlnoci a Přízraky z Abu Ghraib). Výchozí teze, že se reálný přístup odrazil i ve snímcích, byla v práci v zásadě potvrzena, avšak rozdíly mezi snímky byly značné, a proto nelze výrok jednostranně paušalizovat.
|
host ::
RSS.